Boubín

Německy: Kubani

Obyvatelstvo: neosídleno

Služby a úřady: žádné

popis: rulová hora s trigonometrickým bodem. V době Antonína Bašty a prvního vydání jeho průvodce se na této majestátné hoře stále více rozrůstal porost, který bránil ve výhledu, díky čemuž byla tato lokalita považována za turisticky bezvýznamnou. Na temeni hory bylo prý jen několik bodů, odkud se za jasného počasí dalo vidět do okolí. K lepšímu výhledu měl sloužit i trojboký pomník, který zde byl vystavěn na památku návštěvy kardinála Schwarzenberga v roce 1867 (Nápis: Kardinál Friedrich Fürst von Schwarzenberg 8./8.1867, vytesáno zde také číslo 4294)

Spojení s okolím: pěšky

Kašperk

Německy: Karlsburg

Obyvatelstvo: neosídleno

Služby a úřady: žádné

popis: na skalnatém ostrohu Hradiště (také Zámecký Vrch (Scholssberg)), zřícenina hradu o délce 142 m. Nepoměrný půdorys prý vyplýval z povahy podélného tvaru vrchu. Podle A. Bašty byl z hradu krásný rozhled. Cestu na přilehlý Pustý zámek (Oedschlössel) nedoporučoval, vzhledem k nepohodlnosti cesty.

Spojení s okolím: pěšky

Cesty z Kašperku

-         do Kašperských Hor polní cestou přes ves Žlíbek (Rindlau) až ke strakonické silnici a po ní dále do Kašperských Hor

Kašperské Hory

Německy: Bergreichenstein

Obyvatelstvo: 252 Čechů, 1953 Němců

Služby a úřady: okresní úřady, děkanství, počta, telegraf, lékárna, 2 lékaři, česká záložna, německá spořitelna, německé měšťanské školy a školy pokračovací, reálka a odborná škola dřevařská. Restaurace Praha ve Školní ulici s českou čítárnou, knihovnou, kulečníkem a pianem. V obci se také nacházela studentská noclehárna a několik německých hostinců a jeden český – hostinec Skála na náměstí.

Popis: okresní město s pivovarem a sirkárnou, město vlastní velkostatek (Allodiální) s 5484 ha pozemků. Zastupitelstvo se skládá z 9 Čechů a 9 Němců. Starosta v této době český – Dr. Antonín Winter (nutno podotknout, že Češi zde tvořili menšinu!)

Spojení s okolím: do stanice Sušice povoznou poštou (odjezd v 6:00, 12:30 a 16:50, vzdálenost 15 km. Poplatek 1,50 korun.

Cesty z Kašperských Hor:

-         do Rejštýna (Unterreichenstein) ½ až ¾ hodiny

-         do Hartmanic – 2 hodiny.

-         do Vimperku – 4 ½ hodiny

-         do Zhůří (Haidl) – 2 ½ hodiny

-         na Javorník – 2 ½ - 2 ¾ hodiny

-         do Kvildy – 4 ¼ hod

Kvilda

Německy: Aussergefild

Obyvatelstvo: 20 Čechů, 1392 Němců

Služby a úřady: pošta, telegraf, čtyřtřídka, fara, lékař, reaiffeisen bank, revírní správa, finanční stráž, 4 x hostinec (největší Gabrielův – 5 pokojů o 20ti lůžkách, další: Stroblův, Studentská noclehárna a Německonacionální společnost).

Popis: značně rozsáhlý dřevařský průmysl, který dosahoval obratu až 80 000 Kč ročně.

Spojení s okolím: 2 x denně poštou (do Vimperka 4 hodiny, do České Lipky 2 ¼ hodiny) v 5 ráno a v 11 dopoledne.

Cesty z Kvildy:

-         do Modré (Modrava) – 1 ¾ hodiny silnicí západně do Filipovy Huti a dále 7 km do Modré

-         do Bučiny – 1 ¼ - 2 ¼ hodiny silnicí jižně, nebo se dalo jít k prameni Vltavy a odtud po bývalé hraběcí stezce do Bučiny po žlutomodré turistické značce. Za lepší cestu však bylo považováno jít od pramene Vltavy do Sedmiskalí a sestoupit z Lužného do Bučiny.

-         do Vimperku – 4 hodiny – jednak již zmíněnou poštou, ale bylo možno jít i pěšky romantickým údolím Vltavy do Frantodolu (Franzensthal), kde byla továrna na papír a dřevovinu a kde bylo možné sehnat i nocleh, který stál 1 korunu/noc. Dále po silnici po levém břehu Vltavy do Vrchoviny (ves s poštou  a dvoutřídkou). Odtud vlevo po silnici do Nového světa (Neugebäu, zde fara, trojtřídka, raifeisen banka). Odtud se prý dalo dojít  dvojím způsobem do Lipky (Česká Lipka), kde již byla i železniční stanice.

Pürstlink                                                                                                                                                     zaniklá lokalita

Německy: Pürstlink

Obyvatelstvo: češi

Služby a úřady: myslivna a hájovna, telefon, možnost nákupu piva, másla, chleba, mléka, vejce, přičemž ceny byly označeny za malé. 10 míst pro nocleh (pro členy Národní jednoty Pošumavské cena za nocleh 70 haléřů)

popis: samota na levém břehu potoka Lužná, v lese. Hajní Kohout a Vlášek.

Spojení s okolím: pouze pěšky

Cesty z Pürstliku:

-         na Lužný 1 ½ hodiny proti proudu potoka a po žluté značce po Zlaté stezce, u hraničního kamene s Bavorskem pak po modrá vlevo na Lužný

-         do Roklan slabé 2 hodiny, lesní silnicí k Roklanské chatě (hostinec), pak po zelenobílé až k zemské hranici, odtud po modro-bílé značce na vrchol

-         do Modré 1 ½ hodiny lesem po silnici podél potoka a telefonních drátů

-         k prameni Vltavy 1 ½ hodiny východně lesní stezkou (zelenobílá značka zde byla) – zde dokonce bylo vše značeno směrovkami

Zátuňka (Zátoň dnes součást obce Lenora)

Německy: Schattawa

Obyvatelstvo: neuvedeno – pravděpodobně Němci

Služby a úřady: dvoutřídka, revírní úřad, hostince Urwald (4 noclehy) a hostinec Fr. Gaise (10 noclehů) Poplatek za nocleh 1K, za pokoj 2K.

popis: ves na jižním svahu hory Pažení, dřevařský průmysl.

Spojení s okolím: Zátůňka byla zastávka na trati Strakonice – Volary. Původně česká  rýžovnická osada (14. stol.), poněmčena za působení rodu Eggenbergů

Cesty ze Zátuňky:

-         do Horní Vltavice (Obermoldau) ¾ hodiny po okresní silnici

-         do Lenory ½ hodiny na jih vozovou cestou až k levému břehu Teplé Vltavy, poté přes most vlevo kolem turistického domu do Lenory