Na nejvyšší vrchol české části Šumavy se vydáme z původně dřevařské obce Nová Pec o níž nejstarší písemné zmínky pochází  z roku 1868, nejprve po modře značené turistické stezce podél toku Jezerního potoka kouzelným Jelenským údolím. Asi po dvou kilometrech po silnici, turistické značení uhýbá vlevo. Po chvíli stezka začíná poněkud strměji stoupat podél Koňského potoka až po lesní cestě přijdeme na místo zvané Rossbach, kde  Koňský potok podtéká Schwarzenberský plavební kanál a cestu, která sloužila k údržbě kanálu a manipulaci se dřevem při plavení. Od Rossbachu pokračujeme dále po zelené  až na Říjiště, kde se znenadání objeví dřevěná chaloupka s občerstvením. Po krátké přestávce pokračujeme po zelené značce lesní cestou z níž asi po 1,5 km uhneme , stále po zelené doleva. Jezerní stezka začíná strměji stoupat a pohodlná cesta se mění v lesní kamenitou pěšinu s vyčnívajícími kořeny. Přibližně po dalším 1,5 km chůze Jezerní stezka přechází v nadmořské výšce cca 1100 m  takřka středem Kamenné moře , vytvořené na ploše přibližně šesti hektarů mrazovým zvětráváním obrovských balvanů z plekenštejnské žuly, mezi kterými prorůstá kosodřevina – bříza, smrk, jedle a borovice lesní, kterou výše než zde nenajdeme.

 Projdeme-li Kamenným mořem, za chvilku se před námi zaleskne plocha Plešného jezera, ze kterého přímo proti nám vyrůstá 330 m vysoká jezerní stěna, na místech porostlá horskými smrčinami starým ii přes 300 let. Toto ledovcové jezero mající plochu 7,5 ha s maximální hloubkou 17m je v nadmořské výšce 1090m. Z travnaté hráze, kde jsou stolky a lavičky vyzývající  k odpočinku, je vidět vysoko nad námi i  Stifterův pomník, další cíl naší cesty. Cesta ke Stifterovu pomníku, kterým je štíhlý obelisk z plekenštejnské žuly vysoký 14,5 m, postavený v letech 1876 až 18777 na paměť „básníka Šumavy“ Adalberta  Stiftera, rodáka z Horní Plané, je velmi náročná s krkolomným stoupáním vysokým lesem, žlutě značená. Za odměnu  pak je každému dopřán jeden z nejkrásnějších šumavských výhledů daleko do jihočeské krajiny  přes lipenskou přehradu.

            Mírným stoupáním  po 0,5 km  zdoláme nejvyšší vrchol české i rakouské části Šumavy  jehož kamenný vrchol ční do výše 1378 m.n.m. Bohužel, vzrostlé stromy nám brání ve výhledu do krajiny. Z vrcholu Plechého, kde průměrná roční teplota je kolem 3^oC, se vydáme zpět po červené značce prudkým klesáním směrem k hraničnímu přechodu do sousedního Rakouska, kam dojdeme asi po 2 km. Hraniční přechod tvoří dřevěná budka s informační tabulí, kde se dozvíme, že přechod je otevřený od 1.4. do 30.9. v době od 06,00 do 22,00 hod a od 1.10. do 31.10. od 08,00 do 18,00 hod a je pouze pro pěší a pro cyklisty. Od hraničního přechodu pokračujeme po modře značené Rakouské cestě kolem horských luk a malé plavební  nádrže zpět na Říjiště a dále na nám již známý Rossbach, kde odbočíme na zeleně značenou trasu doprava a podél schwarzenberského plavebního kanálu po 2 km doputujeme na další křižovatku cest, kde se vydáme doleva a po cestě lesem vyjdeme ve Staré Peci u schwarzenberské hájovny. Silnice pak nás dovede zpět do Nové Pece, kde naše přibližně 16 km  putování začalo.